Uplácíme v Olomouckém kraji mládež?

Olomoucký kraj už přes deset let formou stipendií podporuje středoškolské student(k)y maturitních i výučních oborů. Ovšem pouze těch technických. V roce 2020 přibyla zvláštní podpora studia na Jesenicku, a to všech středoškolských oborů (tedy bez omezení na technické zaměření), s výjimkou oborů gymnaziálních.

Deklarovaným účelem všech tří větví stipendijního programu (tj. maturitní technické obory, výuční technické obory, Jesenicko) je zajistit příslušným oborům dostatek zájemců. Ačkoli výše poskytovaných stipendií není nijak závratná, domnívám se, že program znamená nerovnost v přístupu k mládeži a že ze strany kraje může jít o nemravnou pobídku vnášenou do rozhodování mladých lidí o své profesní budoucnosti. Vlastně o úplatek studentům či jejich rodinám, zejména těm nízkopříjmovým, aby za finanční příspěvek upozadili své vzdělávací ambice. Aby doslova přehodnotili svou budoucnost a spokojili se s oborem, který kraj potřebuje naplnit. Potřebuje, nebo si to aspoň po konzultaci s krajskými „kapitány průmyslu“ myslí… Nad smyslem těchto stipendií se nedávno zamýšlel i kontrolní výbor krajského zastupitelstva.

Technická stipendia jsou mírně odstupňována podle ročníků, podmíněna prospěchem i chováním a vyplácena v maturitní i výuční větvi programu s jinou periodicitou. V průměru ale student bez kázeňských a prospěchových potíží dosáhne zhruba na 400 Kč měsíčně, u výučních oborů v případě vyznamenání asi na 600 Kč za měsíc. Jesenické stipendium, což je zvlášť křiklavé, je de facto plošný náborový příspěvek do škol bývalého jesenického okresu. Žák, respektive jeho rodina, zde v říjnu nebo listopadu svého prvního ročníku obdrží jednorázově 5 tisíc Kč – bez vazby na prospěch nebo další setrvání na škole! Celý program podpory polytechnického vzdělávání včetně jesenického stipendia představoval loni v krajském rozpočtu výdajovou položku ve výši 9,1 milionu korun.

U výše technických stipendií nejde samozřejmě o to, že by byla příliš vysoká. Disponovat kapesným přinejmenším v řádu stokorun měsíčně by měl ke svému zdárnému rozvoji disponovat každý středoškolák. Proč ale některým oborům kraj přispívá a některým ne? Vychází to zřejmě z lidové, ovšem velmi problematické představy o užitečnosti jednotlivých oborů pro společnost a o jejich uplatnitelnosti na trhu práce. A jistě také z přání krajských průmyslových zaměstnavatelů, kteří se skrze profesní asociace podílejí na výběru podporovaných oborů.

Jenže krajské školství není nábor do výroby. Ze škol zřizovaných krajem mají vycházet lidé orientovaní v současném měnícím se světě, vnímaví ke svému okolí, spokojení se svými možnostmi v dalším vzdělávání a na současném i budoucím pracovním trhu. Spokojení a zapojení ve společnosti nejen dnes, ale také třeba za 25 let, kdy větší polovina současných pracovních míst pravděpodobně nebude existovat.

Ano, kvalitní vzdělávací obory se nebudují ze dne na den. Kraj má zajisté právo kromě jejich průběžného zkvalitňování usilovat i o naplnění jejich kapacity v případě dočasně nižšího zájmu. Nelze tím ale řešit trvalý nezájem uchazečů, nekvalitní podobu oboru ani kombinaci obojího. Nikdo nemá větší zájem dobře rozhodnout o pracovní budoucnosti žáků než tito žáci sami se svými rodinami. Platit jim za absolvování málo populárního oboru je ta nejhrubší, nejprimitivnější incentiva, jakou si vůbec můžeme představit. Co takhle investovat spíš do kvality a propagace daných škol, aby si své zájemce našly díky svému renomé?

Dopady těchto stipendií sice vzhledem k jejich nízké výši pravděpodobně nejsou velké, nikdo je ale přesně nezná a snadno mohou být sociálně kontraproduktivní. Pro střední třídu stokoruny měsíčně zpravidla nebudou pádným argumentem ohledně budoucnosti jejích potomků. Jenže střední třída míří úplně jinam než na učňáky. (Až budou zase politikové vychvalovat učňovské školství, nezapomeňte se zeptat, zda tam někdo z nich skutečně poslal své potomky.) Naopak při napjatém rozpočtu i stokoruny hrají roli a mohou být tím, co misky vah převáží směrem k nepreferované škole. Studium bez vlastní motivace ovšem není cesta k sociálnímu vzestupu. Svým způsobem zde uplácíme ekonomicky ohrožené vrstvy, aby se nepokoušely využít krajské školství ve svůj prospěch…

Zvlášť absurdní roli v tom může mít ono „Jesenické stipendium“, alias jednorázový náborový příspěvek, jehož výše může být v nouzi už celkem zajímavá. Úplatek pro místní, aby ani nezkoušeli vytáhnout paty z rodné hroudy, určitě k prosperitě regionu nepovede.

Má-li kraj svým studentům a studentkám vyplácet kapesné, tak bez rozdílu místa a oboru. Pokud by byly pochybnosti o účelnosti a rozpočtové náročnosti takového příspěvku, dá se to překlopit třeba na „volňásky“ do krajské kulturní, dopravní či turistické sítě. Přestaňme ale prosím vtahovat primitivní peněžní impuls do rozhodování mladých lidí o tom, kudy se v životě vydají.

Kontrolní výbor krajského zastupitelstva koncem minulého roku doporučil zastupitelům zvážit smysl a podobu tohoto stipendijního programu. (Viz příloha 2 tohoto podkladového dokumentu.) Konkrétněji, jednak zvážit navázání prostředků „Jesenického stipendia“ na průběh studia a kvalitu školy, jednak se věnovat vyhodnocení, zda program technických stipendií naplňuje zamýšlené cíle. Tímto doporučením by se zastupitelé měli zabývat na svém zasedání 26. 2. 2024.

Autor je předseda Zelených v oblasti Jeseníky, člen Kontrolního výboru Zastupitelstva Olomouckého kraje. Psáno pro Hanáckou Drbnu.

Podezření na účelové dělení zakázky krajský úřad odmítl. A to je všechno?

O podezření, že olomoucký krajský úřad pod předchozím politickým vedením účelově rozdělil zakázku na akci Dny kraje 2020, aby se vyhnul povinnosti vést výběrové řízení s více uchazeči, se v minulosti už psalo. Čtyři akce ve čtyřech okresních městech se odehrály v rámci dvou navazujících víkendů (bylo tehdy krátce před krajskými volbami), dodávala je tatáž agentura, měly velmi podobný program i společnou propagaci a stály každá 397 tisíc Kč bez DPH. Jednotlivě se tím vešly do limitu 400 tisíc, nad který už podle vlastní směrnice kraje nebylo možné zadat akci „z ruky“ vybranému dodavateli.

Celá záležitost nyní konečně prošla kontrolním výborem krajského zastupitelstva a je postoupena v rámci podkladů na jeho zasedání 14. února. (Jde o zápis z 6. zasedání kontrolního výboru dne 8. 12. 2021, předposlední dokument na odkazované stránce.) Pro kraj se tedy jedná o šanci zaujmout vlastní stanovisko, pojmenovat pochybení – pokud k němu došlo – a vyvodit z něj případně zodpovědnost. Kontrolní skupina, která se věcí zabývala, svojí většinou zopakovala podezření na účelové rozdělení zakázky. Krajský úřad, který standardně dostává příležitost se k výsledkům kontrol vyjádřit, vznesené podezření ústy svého ředitele Lubomíra Baláše odmítl. Učinil tak s rozvláčným, ale chabým odůvodněním, vycházejícím v zásadě jen z toho, že 1) akce byly plánovány postupně, 2) neměly místní souvislost, a tudíž prý nemusely být zadávány společně. Postupnému plánování hned čtyř skoro identických akcí je dokonce i v prvním covidovém roce těžko uvěřit. Místní souvislost tyto události jistě neměly (těžko ji také mohly mít, měl-li se hejtman Ladislav Okleštěk ukázat občanům ve čtyřech okresních městech Olomouckého kraje), časová a funkční souvislost akcí je zato zřejmá.

Předseda současného kontrolního výboru Vladimír Lichnovský (ANO), shodou okolností tehdejší tajemník hejtmana Oklešťka, se postaral o to, aby byly nejkřiklavější skutečnosti v těle zápisu potlačeny. Viz bod 4.2 výše odkazovaného zápisu; moje námitky v tomto smyslu předseda výboru odmítl zohlednit. Přílohy č. 11 a 12 daného dokumentu, tedy sám kontrolní zápis a vyjádření úřadu k němu, ale celou věc nasvěcují dostatečně. Když ji rozebereme až na samý základ, zbude nám asi toto: Krajští úředníci se v minulém období na zadání politiků jednoznačně dopustili pochybení. Ti samí úředníci je teď s podporou týchž politiků zametají pod koberec. Jednání zastupitelstva 14. 2. je pravděpodobně poslední příležitostí se s tímto stavem věcí nesmířit.

Autor je člen Kontrolního výboru Zastupitelstva Olomouckého kraje, nominovaný za koalici Spojenci, a člen krajské rady Zelených.

Programy čtyř „samostatných kulturních akcí“, které podle úřadu „neměly žádné funkční propojení“. Najděte sedm rozdílů.

Olomoucký kraj – politické nominace do výborů a komisí

Výbory a komise jsou poradní orgány krajských (i obecních) zastupitelstev, resp. rad. Jsou šedou zónou zastupitelské demokracie v tom smyslu, že

  • jsou specializované
  • jsou jmenované (nikoli volené)
  • členství v nich se neomezuje na zvolené zastupitele
  • v součtu mívají tyto orgány několikrát více členů než zastupitelstvo coby základní volený orgán
  • málokdy stojí v centru pozornosti a jejich dobré nebo špatné fungování většinou stojí na dlouhodobě zažitém úzu daného konkrétního orgánu, územněsprávního celku i jeho politické reprezentace

Členství ve výborech a komisích je v Olomouckém kraji mírně honorováno (aktuálně max. 20 tisíc Kč ročně, maxima je zpravidla i dosaženo). Od členů a členek tedy lze (a je vhodné) požadovat určitý objem práce. Zároveň je složení těchto orgánů dáno politickým klíčem podle dohody zastupitelských klubů – každá strana či koalice v zastupitelstvu obsazuje určitý počet pozic. Politické nominace do honorovaných veřejných funkcí podle mého názoru spadají pod veřejnou kontrolu moci; údaj o straně/koalici, která osobu do funkce nominovala, nelze v tomto kontextu považovat za chráněný osobní údaj.

Olomoucký kraj zveřejnil politické nominace pouze u výborů (orgánů zastupitelstva). Ke konci června 2021 podle mých informací platil následující stav:

Výbory kromě finančního výboru: https://www.olkraj.cz/zok/21-12-2020/005/Usneseni.html

(viz Příloha 5.-P1)

Finanční výbor: https://www.olkraj.cz/zok/30-10-2020/009/Usneseni.html

(viz Důvodová zpráva 13, později výměna jednoho nominanta za SPD: https://www.olkraj.cz/zok/21-12-2020/005/Usneseni.html)

Celkové počty členů výborů za jednotlivé strany/koalice v zastupitelstvu:

Finanční Kontrolní Výchova, vzdělávání a zaměstnanost Regionální rozvoj Cestovní ruch Zdravotnictví
ANO 2011 5 4 4 5 5 5
PirSTAN 5 3 5 6 4 4
Spojenci – KpOK 4 4 5 4 4 5
ODS 3 3 4 3 3 3
SPD 2 1 1 1 1 2
celkem 19 15 19 19 17 19

U komisí, které jsou orgánem krajské rady (nikoli zastupitelstva), politické nominace krajem oficiálně nezveřejněny nejsou. O jejich zveřejňování hodlám z výše uvedených důvodů do budoucna usilovat. Počty členů komisí za jednotlivé strany/koalice jsou k červnu 2021 následující:

Doprava Informatika a SmartRegion Kultura a památková péče Legislativa Majetkoprávní záležitosti
ANO 2011 5 4 4 4 5
PirSTAN 5 3 4 3 4
Spojenci – KpOK 4 4 4 4 4
ODS 3 3 4 3 3
SPD 2 1 1 1 1
celkem 19 15 17 15 17

 

Prevence kriminality a drogových závislostí Rozvoj strukturálně znevýhodněných oblastí Rozvoj venkova a zemědělství Vnější vztahy Životní prostředí
ANO 2011 4 3 4 5 4
PirSTAN 3 4 6 3 5
Spojenci – KpOK 4 4 4 3 5
ODS 3 3 4 3 3
SPD 1 1 1 1 2
celkem 15 15 19 15 19

Autor je člen kontrolního výboru zastupitelstva Olomouckého kraje za Stranu zelených v rámci koalice Spojenci – SpOK.

Kontrolní výbor, přehrada pod Paprskem

Z poslední doby dva mé články ke krajským zeleným tématům:

Radek Ocelák: Hlídáme dodržování zákonů Olomouckým krajem

A dále s kolegou Danem Řezníčkem ke kauze nelegálně stavěné přehrady pod Paprskem na Staroměstsku:

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zeleni-nelegalni-prehrada-pod-paprskem-prosadi-si-exekutor-svou