Tenhle článek o Knihobotu mi přijde zajímavý z mnoha úhlů pohledu – jak to vypadá, když se startupová mentalita (tj. rychle vyrůst, ovládnout trh a pak teprve řešit výnosnost a udržitelnost byznysu) střetne s něčím tak zaprášeným, jako je trh použitých knih. Navíc majitel v rozhovorech dává docela otevřeně nahlédnout do fungování podniku.

Růst se daří, Knihobot je objemem nabídky dneska už bezpečně největší internetový antikvariát (aspoň podle dat Muj-antikvariat.cz), navíc v tom za tři roky z nuly předstihl antikvariáty budované od devadesátých let. Pro zákazníky je to řekl bych extrémně pohodlné na straně prodeje (tj. jak se zbavit nepotřebných knížek z knihovny a něco rozumného za ně dostat), standardní e-shopová zkušenost na straně nákupu. Devizou Knihobotu je využívání technologií na výši doby – ve fyzickém zpracování přijatých knih, v operativním naceňování podle unikátní a stále rostoucí datové základny. Pro konkurenci je to, řekl bych, celkem hororová vyhlídka – ze standardního krámku s knihami se s tímhle nedá soutěžit. Leda snad expertní znalostí konkrétních knižních oborů, jenže i tam bude Knihobot náskok stahovat. Když dokážete denně vystavit pět tisíc knih a inteligentně sbírat data o tom, jak se prodávají, časem pokryjete i lecjaké speciality.

Šance pro konkurenci je v tom, že Knihobot tenhle růst třeba nezvládne. Že použité knihy nenabízejí pro tak moderní přístup dostatečně lukrativní marži. Že z velkoprodeje antikvárního zboží vposledku nepůjde zaplatit technické specialisty a převážně mladé lidi v Praze, na jejichž práci to stojí. (Mimochodem propustit třetinu lidí bez šrámu na reputaci u zaměstnanců nejspíš nelze ani ve startupové ekonomice.) Že přístup zpracovávat víceméně naslepo knihy a kupit je ve skladu s tím, že na většině z nich prodejce utrží čtyřicet, šedesát korun (jen střílím od pasu, přibližně půlka prodejní ceny jde ale každopádně původnímu majiteli), dlouhodobě neudrží tenhle knižní kolotoč v chodu. Ale taky je možné, že to podnik ustojí. Tipuju, že i pro majitele je to jeden veliký experiment.

Riziko je pro ně taky v tom, že se u nich lidi nenaučí nakupovat – totiž najdou si u Knihobota hledanou knížku (zvlášť když nikde jinde nebude), ale nezvyknou si prolistovat nabídku a vybrat si do zásilky ještě šest dalších. Na prodeji knížek za stovku, pokud každou musíte jednotlivě zabalit a expedovat, se rýžuje těžko.

Zábavný spíše detail: k dnešku mají v nabídce 58 (!) exemplářů Hartlových 15 roků lásky, což byl před pouhým rokem vánoční marketingový trhák, ale teď se ho lidi evidentně houfně zbavují. Aktuálně kus za 220 Kč, ale z tohohle počtu většina bezpochyby zůstane  Knihobotu na krku, i kdyby šel s cenou na čtvrtinu. Jsou to tedy desítky knih, které přijali, nafotili (opravdu každou zvlášť!), zaevidovali, uložili do skladu a ze kterých nebude vůbec žádný zisk. Je to jen jeden případ, ale naznačuje, jaká může být slabina celého podniku.

Zda chcete na antikvárním trhu podporovat spíš to malé, tradiční a lokální, nebo vám vyhovuje pohodlí nabízené novým velkým hráčem, to už nechávám na vás.